AUTORI  
  GALÉRIA  
  O NÁS  
KONTAKT
FotoFest Košice 2011
Svatopluk KLESNIL, Olomouc, CZ
Institut tvořivé fotografie, Opava

Svatopluk Klesnil (*1977) je absolventem Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, kde své studium zakončil souborem fotografií, dokumentujících dění na soutěžích a výstavách plemenného skotu.

Téma fotografií se může divákovi jevit na první ohled jako okrajové. Vždyť koho dnes zajímají výstavy krav? Bylo by však mylné se domnívat, že jde jen o statické záběry zvířete a jeho chovatele. Autora zajímá něco zcela jiného. Nesoustředí se primárně na bizarní prostředí přehlídek, svou kýčovitostí srovnatelné s výstavami domácích mazlíčků. Nevyhledává ironické a trapné situace, provázející každou takovou hromadnou akci. Naopak, sleduje jemné sítě vztahů lidí ke zvířatům, emoce, napětí a očekávání. Geneze tématu do určité míry souvisí i s autorovou osobní historií. Dětství strávil v malé vesnici Citov u Přerova, kde se každodenní dětské hry neodehrávaly v zájmových kroužcích či kurzech, ale venku, v přírodě, nedaleko zemědělského družstva, v kravíně či na poli. Již tehdy jej zajímala nejen zvířata a dění kolen nich, ale i osudy lidí, rodící se v drsném prostředí kravínů.

Odtud také pramení autorovo pochopení pro mnohdy společensky těžko akceptovatelné postavičky venkovanů, družstevníků, chovatelů. Klesnil senzitivně zaznamenává jejich nejistoty v cizorodém prostředí výstav, chápe jejich zdrženlivé a váhavé postoje při přehlídkách v zahraničí, zvščňuje chvíle štěstí, když je oceněn jejich zvířecí svěřenec. Při prvním setkání s fotografiemi Svatopluka Klesnila se mi vybavila atmosféra filmu Kráva z roku 1993. Balada o lidech, pro které byla závislost na zvířeti nejen existenční, ale i fatální. Klesnilovy fotografie sice nevypráví tak dramatický příběh o každodenním boji o přízeň osudu, o přežití, o závislosti na přírodě, tak jak jej podal režisér Karel Kachyňa, ale jsou především svědectvím o životech obyčejných lidí ve velmi specifických podmínkách. Přinášejí sondu do světa, kde zvíře hraje primární roli – k němu je upínána hlavní pozornost a péče, protože v něm se ukrývá i budoucnost dalšího života, chovu, obživy, obchodu a existence.

Text k výstave od Štepánky Bieleszové
Muzeum umění Olomouc >>>


Späť na úvod >>>

Projekt bol spolufinancovaný z dotácie Ministerstva kultúry SR